Historie a ohlasy

Podzimní knižní trh se v Havlíčkově Brodě koná od roku 1991. Jeho prvotním cílem bylo zprostředkování kontaktů mezi nově vznikajícími nakladateli a knihkupci a odborné kontakty a kontrakty jsou dodnes důležitou součástí trhu. Druhým důležitým momentem je velká účast malých, začínajících a exkluzivněji zaměřených nakladatelů, díky níž se Podzimní knižní trh stal nejširší přehlídkou současné české knižní produkce.

V průběhu let se k Podzimnímu knižnímu trhu přidružilo mnoho doprovodných programů, pořádaných kulturními institucemi jak z Havlíčkova Brodu (literární konference a soutěže Krajské knihovny Vysočiny, výstava Současná česká ilustrační tvorba v Galerii výtvarného umění, výstavy a semináře v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod), tak celostátního významu (České centrum PEN klubu, nadace Český literární fond, Obec překladatelů, Česká astronomická společnost aj.). Součástí Podzimního knižního trhu je od roku 2000 velké množství autogramiád a autorských čtení řady významných českých spisovatelů (Ludvík Vaculík, Michal Viewegh, Emil Hakl, Miloš Urban, Jiří Stránský, Irena Obermannová a mnoho dalších).

Ve svých počátcích (ještě za Československa) se Podzimního knižního trhu účastnili i slovenští nakladatelé, nyní se ze zahraničí účastní jediné, byť velmi významné slovenské nakladatelství L.C.A., a také velvyslanectví a kulturní instituty některých zemí (Finsko, Chorvatsko, Itálie, Rakousko…). Podzimní knižní trh je přesto především národním, českým knižním veletrhem.

Odborníci dnes oceňují Podzimní knižní trh jako místo, kde je možné potkat na malé ploše a v krátkém časovém úseku všechny důležité lidi ze světa českého knižního obchodu – spisovatele, ilustrátory, překladatele, novináře, nakladatele, knihkupce a knihovníky – a navázat s nimi spolupráci. Návštěvníci oceňují množství doprovodných programů a přátelskou a inspirativní atmosféru svátku knihy.

Ohlasy v médiích

Cokoliv chcete vědět o veletrhu… najdete na serveru Region Vysočina.

 

Havlíčkobrodský svátek knih má v republikových akcích své stálé místo. Ví to čtenáři, knihkupci, spisovatelé i nakladatelé. A tak každým rokem na podzim vyrážejí na Vysočinu, aby se do prostoru kulturního domu vmáčkli se svými knihami a vytvořili přehlídku děl, autogramiád, čtení, přednášek, prostě mumraj lidí, jejichž zájmem jsou příběhy, fakta, či jinak písemné vnímání světa, které bylo již před dobou Gutenberga. (Petr Klukan, Jihlavské listy 18. 10. 2016, Jihlavské listy)

 

Razítko „pražská kavárna“ se potuluje českým veřejným prostorem většinou neadresně, a že by jej dostal někdo rovnou na čelo, se přihodí spíš výjimečně. Markétě Hejkalové se to ovšem minulý týden stalo, aniž by to jakkoli čekala. (…)Letos měl její podzimní knižní veletrh rekordní návštěvnost. Možná i v předtuše důležitosti celé akce se krátce před začátkem ohlásil vysočinský senátor Jan Veleba ze Strany práv občanů, někdejších Zemanovců, a jako velmi důležitá osoba požadoval volnou vstupenku. Dostal ji, víc se mu však Markéta Hejkalová a její manžel nevěnovali. Nebyl čas ani důvod. Senátor ovšem větší péči čekal a lhostejnost ke své přítomnosti na veletrhu bral jako politicky motivovaný útok. Rozčileně pak ohlásil v médiích, že „dosah ‚pražské kavárny‘ a spřátelených kamarádů (třeba Ztohoven) překročil hranice hlavního města“.
(Marek Švehla, Po stopách pražské kavárny, Respekt 18. 10. 2015)

Podzimní knižní veletrh je výstavní a prodejní akce zaměřená především na knihy, ale i mapy a podobné publikace. Koná se pravidelně jednou ročně v říjnu v Havlíčkově Brodu. Pravidelně se jej účastní přes 160 vystavovatelů a navštíví jej přes 15 000 osob. Jde o nejstarší český knižní veletrh a rozsahem druhý největší.
Wikipedia
, https://cs.wikipedia.org/wiki/Podzimní_knižní_veletrh.

  • Projít všechny stánky nakladatelů a dalších kulturních institucí, spojených s knihou, se návštěvníkovi Podzimního knižního veletrhu v havlíčkobrodském Kulturním domě Ostrov ještě může podařit. Nakonec, jsou na to každoročně dva dny. Co však není možné, je vyjmenovat poté všechny zajímavé knihy, s nimiž se zde setkal. Nemálo času uplyne také na různých akcích literárního programu.
    (Český rozhlas, 4. 11. 2013, Alena Blažejovská, zdroj)
  • Kulturní dům Ostrov v Havlíčkově Brodě byl v pátek a v sobotu stále plný lidí. Kulaté výročí Podzimního knižního veletrhu oslavili pořadatelé nebývale bohatým doprovodným programem a návštěvníci tím, že jich přišlo šestnáct tisíc. Narozeniny druhé největší přehlídky knih v Česku přijely oslavit desítky známých osobností, jako třeba Michal Viewegh, Jiří Stránský, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Jáchym Topol, Tomio Okamura, ale i Tomáš Halík či prezident Václav Klaus.
    (MF DNES 25. 10. 2010, zdroj)
  • Devatenáctý ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě přilákal patnáct tisíc návštěvníků. Na Vysočinu přijel například spisovatel Michal Viewegh, Jiří Stránský či Ludvík Vaculík. Havlíčkobrodský knižní trh je druhým největším v Česku – po pražském Světu knihy.
    (MF DNES, Z domova, 12. října 2009)
  • Knižní veletrh byl i přes nedostatek místa důstojný. V tom přeplněném kulturáku bujela písmenka a moudrost a krásné a chytré knížky, a i když do toho třískaly záchodové dveře, dokázal veletrh v Havlíčkově Brodě, že je důstojným místem pro literaturu.
    (Klára Kubíčková, MF Dnes – Kultura, 13. října 2008)
  • Od pražského nebo brněnského veletrhu se tento liší natěsnáním všeho, což působí, že je tu citelně více zákazníků než obchodníků. Mnozí berou knížky do rukou a listují si v nich nebo čtou, což se s jiným tovarem v obchodě nedělá, kromě klobouků.
    Takovýto veletrh se liší od trhu třeba se sportovními potřebami i tím, že sem jdou lidé, kteří nic nepotřebují. Společenská atmosféra povznáší člověka nad všednost. Je tu ovšem i kvalifikované obecenstvo, které si dává od autorů podepsat knížky z doby, kdy je ještě kupovalo. – Vidím shora, že pán mou knihu po dlouhém prohlížení odložil. Ale zajímala ho velice!
    Procházím tudy skoro s utrpením: Už žádnou další knihu, umiňuju si. Ale tady přijdete ke knize jako k bacilu, který jste také nechtěli. Sama a zdarma vklouzla mi do ruky kniha Františka Lízny o jeho pouti do Compostely, kterou jsme četli na pokračování v Akordu. „Díky,“ pravím, „a v Broumově jste už byl?“ – „Nebyl, kde to je?“ Ale chci něco koupit paní Vaculíkové: vzpomínky na Jana Zrzavého, s pěknýma obrázkama. Když s tím za ní přijdu, poznávám z jejích rukou, že už narazila na Jiřího Stránského. U stánku Velryby jsem nabyl jednoho sešitu Kouzelného zrcadla literatury od Jaroslava Blažkeho: Od Gilgameše k Harlekýnovi. Mnoho obrázků. Nevěděl jsem, že Klostermann psal také německy: jeho prvotina Črty ze Šumavy vyšla česky až po čtyřiceti letech. To si koupím, to je tenké. Ano, takový veletrh je i schůzkou autorů živých i mrtvých, kteří si to nedomluvili, ale jako by ano. (Ludvík Vaculík, Lidové noviny úterý 17. října 2006, Poslední slovo)
  • Místní vzali veletrh za svůj. Teď se na něj sjíždějí tisíce čtenářů, nakladatelé, spisovatelé, vždyť mimo pražský Svět knihy nemá havlíčkobrodská knižní přehlídka v Čechách obdoby. Zdejší podzimní setkání získalo výbornou pověst místa, kde spíš než o šum a módy literárního provozu jde o knížky a literaturu. A kde se také daří obchodu. (…) V pátek a sobotu proudí kulturním domem Ostrov davy lidí. Nejsou to zdaleka jenom intelektuálové, jak by odpovídalo nabízené produkci, ale i rodiny s dětmi, školní třídy, venkované. Vypadá to, že koupit na veletrhu nějaké to potištěné zboží patří k dobrým mravům.
    (Jáchym Topol, Respekt, ročník 16, číslo 42, 17. – 23. 10. 2005, s. 21)
  • S obrovským zájmem se letos setkala největší knižní a literární přehlídka v Havlíčkově Brodě Podzimní knižní trh. Navštívilo ji celkem deset tisíc lidí. Ti si vybírali ze zhruba osmi tisíc knižních titulů a 124 knižních novinek. Kromě 165 nakladatelství přehlídku navštívilo mnoho literátů. Přijel spisovatel Jiří Žáček, Michal Viewegh, Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř, dokumentarista Jan Špáta nebo bratři Reynkovi. Prestiž knižního veletrhu stále stoupá.
    (Petra Černo, MF DNES, 18. 10. 2004)
  • Havlíčkův Brod zažil o víkendu knižní hody. Havlíčkobrodský knižní trh sice nemá mezinárodní ambice jako pražská jarní přehlídka Svět knihy, vydobyl si však v českém kulturním provozu významné místo. Nakladatelé zde představují nejčerstvější novinky, spisovatelé tu drží autorská čtení a podepisují své knížky, kupující mohou u leckterého stánku využít výrazných slev. Kulturní dům Ostrov pojal do svých sálů prakticky celou českou produkci tohoto roku od knih dětských přes beletrii až po odbornou literaturu.
    (Jaromír Slomek, Lidové noviny, 27. října 2003)
  • Lidé přišli, prodej byl dobrý. Nastal obrat? Podzimní knižní trh v Havlíčkově Brodě potvrdil svou pověst příjemné akce, kterou město žije. (…) Od již tradičního havlíčkobrodského Podzimního knižního trhu, jehož letošní ročník proběhl v pátek a v sobotu, se tentokrát čekala odpověď na otázku: Nastane třeba právě tady kýžený obchodní obrat, na který čeká tuzemská knižní branže po propadu, na němž svůj podíl mají i srpnové povodně? (…) V knižní branži si havlíčkobrodské podzimní setkání získalo dobrou pověst, neboť při něm vládne nehektická příjemná atmosféra – víc než o „šum“ jde opravdu o knihy a literaturu.
    (Ilona Muselová, Josef Chuchma, MF DNES, 21. října 2002)